Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení v Kostelní Lhotě

Ivo Jahelka

1:VEe Lhotě poslední sArpnovou nEeděli
Húčastni byli jsme pAouťový mEerendy,
s klukama světskejma svAorně jsme sEeděli,
vzHájemně zvali se dAo baru nEa brandy,
k pHůlnoci EEman, co kHolotoč tEočil,
zHatvářil sEe jako nF#ějakej RHotschild,
pEozvedl sklAenku a pC#mo přípitkHu
vF#modtáhl nC#más k sobě dHo příbytkEu.
Sešli jsme se v mHaringotce, kF#mamarádi z mC#mokrý čtvrti,
Aa značně jsme přEekročili kHonzumaci bEěžnou,
pohoršovalHi jsme chodce F#ma že nejsme žC#mádní škrti,
všAichni jsme se hrEozně zpili prHostějovskou rEežnou.
R:LEalija, fAiala, kEeď sa režná pHíjala,
fEiala, lAalija, zrEaky už se kHalíjEa.A H E 
2:Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
3:Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.669+00:00
Výsledky hledání: